Kam spěje Česká federace sálového fotbalu?

Když na loňské valné hromadě Českobudějovického svazu sálového fotbalu předseda České federace sálového fotbalu Milan Semmler nabídl organizaci opětovné začlenění, víra v plnění slibů byla bohužel větší, než realita.

Rozlosování celostátního finále poháru zasláno přes urgence nebylo a musely pomoci mediální informace. Z plánovaného oslovení krajů týkající se mládežnických turnajů zřejmě sešlo, neboť slibované celostátní finále žáků se neuskutečnilo, ba co víc, jihočeský zájemce Šumavan Vimperk dva měsíce marně vyhlížel odpověď, která do dnešního dne nedorazila…..Výsledek? Neuskuteční  se z důvodu nezájmu…. Skutečně je za tím nezájem nebo neochota krajů a federace zorganizovat mládežnické turnaje, které se uskutečňují pouze na Českobudějovicku? Vždyť se jedná o propagaci sportu tak, aby členská základna neubývala a mladší generace dále rozvíjely toto sportovní odvětví…. Je to nejvyššímu vedení doopravdy lhostejné? Pak nevidím důvod být začleněn v takovéto organizaci, kterou zajímá v krajích vlastně jen výběr členských příspěvků.

Zkušební období je dvouleté a proto se vážně rozmýšlím, zda budu pokračovat v dosavadní činnosti i v příštím roce, jedinou motivací je parta nadšenců na Českobudějovicku, která se každý víkend honí za kulatým nesmyslem na úkor rodiny a volného času….

Již teď je ale jisté, že jako člen ČFSF již vystupovat nechci a omluvil se jako rozhodčí z čtvrtfinále celostátní ligy. Těšil jsem se na něj, ale každý má svou pokoru a hrdost a život je o kompromisu a ne o neustálých ústupcích…. Je to pouze můj osobní krok a názor, záleží již teď jen na klubech, jak se k situaci postaví.

Luboš Zabilka, předseda ČBSSF